Pšššt...
Žánr: Psychologické, temné
Uporoznění: Jedná se o Fanfiction na film Donnie Darko
Věková hranice: ---
Obsah: Hluboká deprese...
...
Ticho, nezvyklé a nápadné. Mlčenlivé ulice, lehký třepot v tvých rukou. Náhlý strach, uvědomění?
Dlaně deroucí se k práškům. Jeden, druhý, třetí…kolik ještě?
Úleva, ohromná úleva. Cítíš tep svého srdce ve spáncích, v ústech máš sucho. Krk pálí, bolí, snad jakoby někdo tiskl prsty ke tvému ohryzku a drtil jej ve svém ničivém sevření. Srdce - tak moc rychle bijící.
Klid?
Nikoliv. Jen další kapitola hrůzného snu. Jen další bázeň…
Otevřeš oči, pohlédneš na protější zeď a..?
„Pojď, jen pojď,“ tichý hlas. Kolébavý, jemný, tak moc příjemný na poslech. „Pojď, jen pojď,“ nabádá tě sladce. Snad jako by věděl…jako by o tobě vše věděl. Znal tě tak moc, jako ty sám samotný.
Naproti tobě zvláštní osoba stojí. V jejích obrovských lesknoucích se očích vidíš porozumění. Jaké? Proč? Nač je v tobě hřejivý pocit?
Dlouhé zkroucené uši ční do vzduchu. Čumák, snad králičí? Ústa obrovská, plná velkých tupých zubů…směje se? Nebo ty?
Zvláštní věc, to pouto, které mezi vámi je.
„Pojď, jen pojď,“ šeptá zas. Klidně, něžně, snad jako by ti povídal dětskou říkanku. Snad jako by ti vyprávěl dojemný příběh a bál se ticho porušit hlasitým zvukem.
Černý hladký kožich, lidská postava. Kdo je to? Proč tu je? Proč uprostřed noci někdo stojí v tvém pokoji v takovémto obleku?
Snad to byla stříbrná lebka…snad to byl třpyt, odrážející se o jeho masku…
Tys tiše vstal ze svého lůžka, omámený pohledem na vetřelce v místnosti. Ten hlas…chtěls ho slyšet znova…zas!
Vlídně, zdvořile, laskavě…kdy naposled k tobě někdo takto promluvil? Nebyl to spíše odpor, hněv a podrážděnost, cos většinou slyšel? Nebylo to většinou nepochopení tebe samotného?
Mluvili na tebe. Snažili se tě uklidnit, pokoušeli se tě uchlácholit, ale lžemi. Ošklivými, zrádnými lžemi.
„Pojď, jen pojď,“ trpělivě tě pobízí dál. Čeká, nespěchá, vytrvale stojí před tebou a hledí do tvých vytřeštěných nechápavých očí, snažících se zřít pravdu.
Je skutečný? Je to jen iluze? Kdo je to? Koho představuje?
Nesním?
„Pojď, jen pojď.“ Tišší než obvykle. Pokojnější než kdy předtím.
Vidíš, jak se tvé končetiny pomalu zvedají. Pozoruješ své tělo, jež se bez tvé vůle samo hýbe kupředu.
První krok na studené podlaze bosou nohou. Druhý, třetí, k tomu zvířeti, jenž ti nabízí svou tlapu.
Zvláštní pocit, že?
Ty prázdné oči na tebe stále hledí. Smějí se ti? Snaží se tě uklidnit?
Co je to? Co to má být?
„Kdo jsi?“ tvůj klepavý hlas naruší tichou atmosféru. Jako by sen měl skončit a ty se probrat - až taková to byla změna.
Žádná odpověď, jen neměnící se výraz v jeho tváři.
„Jak se jmenuješ?“ ptáš se nakonec. Chvějí se ti paže. Náhlý vpád paniky ovládne tvé tělo. Stojíš, nechceš jít dál. To stvoření…to zvíře…tak zvláštní, neznámé. Chceš jít nebo ne? Uvědomuješ si vůbec své další kroky?
„Frank,“ šeptne poddajně. Náhle ztrácíš svůj strach, už se nebojíš…
Podáváš mu dlaň, máš pocit dlouhodobé známosti a přitom…přitom jej vidíš prvně.
„Pojď, Donnie,“ osloví tě – poprvé za celou tu dobu a přitom…tys mu neřekl své jméno, ne? Nebo ano?
Popadneš jeho podanou tlapu a přejdeš k němu.
Podivný pocit obklopí tvé tělo. Jako bys padl do plamenů, které nepálí, jen lehce hřejí tvé zmrzlé tělo. Jako bys nechal svou osobnost se potopit v rozžhaveném vosku a přitom necítil žádný žár, jen příjemné mravenčení v těle, jako když jsi byl malý a schovával ses v matčině posteli před nočními můrami.
Jako tenkrát…takové bezpečí, taková jistota.
„Pojď, Donnie.“ Praví tiše, snad se bojí, aby tě nevyděsil…teď, když je k cíli tak blízko. „Pojď, Donnie Darko!“ uchopí nezvykle silně tvou paži a přitáhne si tě za ní do své náruče. Ohromné pracky obejmou tvá ramena a celého tě schovají do jeho náruče.
Panika, děs, hysterie…ale pak…
„Díky, Franku,“ šeptáš. „Díky.“
Zavíráš oči, s klidným svědomím necháváš jeho dech dopadat do svých vlasů a věříš mu, že on tě ochrání. Že on tě dokáže ochránit před tímto zrádným světem, plným bolesti a zrady.
„Díky Franku,“ pravíš ještě jednou a pak už necháváš svou mysl padnout do sladké temnoty…
Komentáře:
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.