V zemi hobitů a elfů

Autor: Starvation

Umělecký popis

Líčení

Obsah: Líčení fantastické krajiny

 

.....

 

 

   Svět divů, krás a neznámých tvorů. Navštěvovala jsem tuto zem, když jsem byla malá. Ve své fantazii jsem si ji představovala jako nedobytné místo s neposkvrněnou přírodou.

   Tento kraj byl vždy pokryt čerstvou zelení. Byly tu rozkvetlé louky, stromy se zralými plody a čirá jezírka, lesknoucí se ve svitu měsíce jako drahokamy. Tráva zde byla svěží, orosená ranní vláhou. Sem tam mezi zelenými stébly vykukovala opuštěná květinka, vábící svou vůní pilné včelky. Hlína nebyla vysušená jako v naší zemi, ale byla zdravá a plná minerálů. A rostliny díky ní rostly do výšin a dávaly obyvatelům tohoto světa bohatou úrodu.

   Koruny stromů byly zarostlé listím a nesly na svých bedrech hnízda malých ptáčků. Z rozlehlých lesů byla cítit vůně jehličí a smůly. Rostly zde chundelaté mechy měkké jako polštář, velké houby, jež měly nohy větší než vlastní klobouk a rákosí a keře, jež činily hranici mezi lesem a okolní krajinou. Byly tu temné hluboké nory sloužící zajícům a hadům k úkrytu a také jeskyňky, ve kterých podřimovali unavení medvědi.

   Na rovných loukách se rozprostíraly okvětní lístky a jako závoj zdobily travnatou zem. Nebylo zde možné ukrýt se před predátory, přesto však toto místo bezbrannou zvěř lákalo svou šťavnatou trávou a květinámi, které býložravcům tolik chutnaly.

   A okolo vší té krásy tekla řeka proudící světem jako stádo divokých koní. Vlévala se do moře, odkud zase proudila jiným korytem zpět do země elfů a hobitů, aby naplnila vyprahlá hrdla zvířat.

   Břehy oceánu byly omývány jemnými vlnkami. Nad hladinu vody se občas vymrštila zbloudilá ryba nebo se nad ní sneslo ptactvo hledající si potravu. Kousek od moře stála malá vesnička, jejíž obyvatelé denně vykonávali očistné rituály v pramenité průzračné říčce. A pár mil od této vsi stálo obrovské elfí království, splývající svými obytnými domky s přírodou. Nijak nenarušovaly řád stromů a řek, ale naopak s panenskou přírodou žili v soužití.

   Tak nějak jsem si vždy představovala svět Johna Ronalda Tolkiena. Jako zemi, kde příroda nebyla utlačovaná lidskou rukou, ale naopak vládla a podmaňovala si společně se zvířaty svět. A obyvatelé, kteří po jejích bedrech kráčeli, ji akceptovali a dávali jí plnou svobodu. Věřím, že takovéto místo by bylo ve skutečném světě pravým rájem na zemi.

 

Komentáře:

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek


TOPlist